Technické aspekty vyšteřování pádu malajsijského letadla

Katastrofa Boeingu 777 Malaysia Airlines rozpoutala velmi vzrušenou debatu, jejíž věcnosti nepřispívá chabá úroveň znalostí profesionálních novinářů ( a ještě více autorů z blogosféry). Naprosto otřesným příkladem je kupříkladu tento příspěvek: http://olser.blog.idnes.cz/c/418080/Krvave-habadury-prolhaneho-politickeho-turisty-Porosenka.html Nepíši tyto řádky jako profesionální odborník (např. vyšetřovatel z Úřadu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod) ale jako člověk, který se o svět civilního letectví zajímá přes dvacet let a tedy již dokáže identifikovat hlavní nesmysly a bludy, které se v médiích objevují.

AP

Předně bych rád vytknul před závorku, že pád letu MH17 je strašlivá tragédie (7.největší letecké neštěstí, co do počtu obětí). Mnoho lidí se ptá, jak je vůbec možné, že nebyl uzavřen letecký prostor nad územím, na kterém probíhají ozbrojené střety. Na Zemi bohužel probíhá velké množství různých válek a potyček, jen zřídkakdy ovšem dojde k uzavření letového prostoru. Zcela běžně se tak létá například nad Irákem. Stačí si prohlédnout stránku věnující se sledování civilního leteckého provozu (nejznámější je patrně http://www.flightradar24.com/, avšak podobných ´flight trackerů´ existuje celá řada) a porovnat přelety s místy ozbrojených konfliktů. Některé aerolinky létají i přes Sýrii…

Situaci na Ukrajině neposoudili zodpovědná místa jako natolik závažnou, aby zde vyhlásily bezletovou zónu. Pan Olšer se však mýlí, pokud se domnívá, že odpovědnost nesou výhradně ukrajinští představitelé. Bezletové zóny stanoví mj. i mezinárodní organizace jako je Bezpečnostní rada OSN. Zákaz používání určitého letového prostoru může vyhlásit i národní regulátor (např. FAA v USA tak učinila). Last but not least se mohly východoukrajinskému nebi vyhýbat z vlastního rozhodnutí samotné Malaysian Airlines. Neučinily tak, stejně jako celá řada jiných aerolinek v čele s německou Lufthansou a ruským Aeroflotem. Nad stejným místem, kde došlo ke zkáze letu MH17, přeletělo v posledních dnech několik SET letů.

Vyhlášení bezletové zóny je samozřejmě až tím nejvyšším stupněm (navíc má primárně vojenský účel), k ochraně civilního leteckého provozu lze použít i jiné prostředky. K tomu došlo i na Ukrajině, kde nad místem přeletu linky MH17 byl zakázán let v hladině 32tisíc stop a nižší. Boeing Malaysian Airlines letěl NAD touto hladinou. K těmto krokům se přistupuje, pokud je podezření, že v oblasti operují jednotlivci či skupiny vybavené raketami krátkého doletu (jako je třeba americký Stinger), které by mohly ohrozit civilní letecký provoz. Rakety krátkého doletu jej totiž v takové výšce nemohou ohrozit, neboť mají dosah zpravidla 4-5tisíc metrů.. Zavedení tohoto opatření mělo teoreticky postačovat k potlačení hrozby, jíž zmiňuje pan Olšer (tj. skutečnosti, že povstalci disponují ukořistěnými raketami země - vzduch krátkého doletu).

Příčiny pádu letu MH17 může objasnit vyšetřování. Pokud proběhne podle mezinárodních pravidel ICAO, povede jej stát, na jejímž území k nehodě došlo, stát operátoru letounu (Malajsie), stát výrobce letounu (USA) a stát výrobce motorů (Velká Británie). (Zde si osud poněkud pohrál, jelikož Ukrajina jako člen Společenství nezávislých států by měla delegovat Mezinárodní aviatický komitét se sídlem v Moskvě…). K vyšetřování se mohou připojit i další ´parties of interest´, zjevně se nabízí Holandsko.

Politické okolnosti jej mohou neblaze ovlivnit a již ovlivňují. V ideálním případě by totiž vyšetřovatelé dorazili na místo co nejdříve po neštěstí, aby mohli zdokumentovat stav trosek. Z něj lze leccos vyčíst. Klíčovým údajem je především vzdálenost nosu, ocasních ploch a konců křídel. Způsob poškození, zejména směr působení sil a postupu ohně, pak přesně ukáží, jak letoun dopadl na zem. Velmi názornou funkci pak může mít rekonstrukce trupu.

Proč o tom píši? Protože pokud let MH17 sestřelila raketa země – vzduch, na trupu a na křídlech letadla by zanechala kulovité otvory s okraji prohnutými dovnitř (pozoruhodné je, že střela vzduch – vzduch má poněkud odlišný účinek a otvory jiný tvar; taktéž by se nacházely na specifických místech).

Střela letadlo přímo nezasáhne, avšak exploduje v jeho blízkosti. Letadlo se tak v důsledku nárazu nemusí rozletět na tisíc malých kousků, avšak může zůstat víceméně v jednom kuse, byť s fatálními následky například na vyvážení. Letoun pak můžu padat prudkým střemhlavým letem (zanechá hluboký, avšak prostorově omezený kráter), pozvolna (kráter bude mělčí a zadní část trupu relativně méně poškozená). Letadlo se může v důsledku ztráty ovladatelnosti (například při ztrátě vztlaku v důsledku odlomení křídla) dostat do prudké rotace a rozpadnout ještě před dopadem.

To zásadním způsobem ovlivní dynamiku pádu a distribuci trosek. Pokud je dráha trosek protáhlá, došlo k roztržení ve vysoké výšce za vysoké dopředné rychlosti, tedy bezprostředně po zásahu. Pokud je oblast trosek kruhová, avšak širší, než několik set metrů, letadlo se rozpadlo při pádu.

Zapisovač letových údajů a zvuků v kabině alias FDR a CVR (mezi veřejností známé jako ´černé skřínky´) budou mít při vyšetřování této tragédie patrně méně prominentní úlohu. Mohou však potvrdit přesný čas zásahu a další trajektorii letu. Údaje se přestaly nahrávat buď v okamžiku nárazu (pokud letadlo spadlo v jednom kuse) či v době roztržení trupu.

Bude potřeba prozkoumat tělesné pozůstatky obětí. I z nich lze leccos usoudit. Pokud by letadlo dopadlo střemhlav ve vysoké rychlosti, z těl by mnoho nezůstalo. V případě rozlomení trupu ve vysoké výšce by došlo k vysátí nepřipoutaných pasažérů. Jejich těla by po dopadu měla rozsáhlá vnitřní traumata, avšak zůstala by víceméně pohromadě. Na základě poškození plic by se dala odhadnout výška, ve které došlo k prudké dekompresi a tedy zodpovědět ona děsivá otázka, jestli ti lidé ztratili vědomí ještě před dopadem či žili až do kontaktu se zemí. Připoutaní pasažéři by utrpěli různě těžká zranění v důsledku odlišného způsobu a rychlosti dopadu trosek (v závislosti na jejich hmotnosti a odporu vzduchu).

Letadlo by mohlo vzplanout v několika fázích. Bezprostředně po zásahu v důsledku proražení palivových nádrží či vedení. Dále pak při rozpadu trupu a konečně i po dopadu. Pokud části letadla, které spolu sousedí, vykazují shodné poškození, došlo k jejich ožehnutí v době, kdy byly spojené.

Dovolte mi teď trochu shrnout, co se o tragédii letu MH17 ví a vyvodit z toho určité závěry směrem k různým konspiračním teoriím. Letadlo odstartovalo krátce po polední místního času (10.15 GMT) z mezinárodního letiště Schiphol v Amsterdamu. Na palubě bylo celkem 298 lidí a na rozdíl od plukovníka GRU Strelkova (http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/342678-malajsijske-letadlo-vezlo-mrtve-cestujici-prohlasil-vudce-separatistu-sam-si-ale-neni-jisty.html) jsem si jist, že zcela živých… Přeletělo Německo, Polsko a vstoupilo do ukrajinského vzdušného prostoru. V 14.15 GMT s ním ztratilo ukrajinské řízení letového provozu kontakt, aniž by posádka hlásila potíže. Trosky stroje dopadly nedaleko vesnice Grabovo asi 100km východně od Doněcka a tedy hluboko na území ovládaném separatisty. Na fotkách z místa neštěstí je vidět, že některé části letadla utrpěly závažné poškození, zatímco jiné větší celky, jako části trupu a křídel, jsou relativně nepoškozené. Podle zpráv z místa neštěstí je pole trosek relativně rozsáhlé. Očití svědci hovoří o tom, že letoun dopadl po částech. To silně nasvědčuje, že ať způsobilo pád letu MH17 cokoli, nešťastný Boeing od onoho kritického okamžiku uletěl jen velmi malou vzdálenost. Tedy že onen kritický okamžik nastal nedaleko místa dopadu trosek a tedy taktéž hluboko nad povstaleckým územím.

Podle většiny zdrojů jej sestřelil protiletadlový komplex BUK vybavený raketami země – vzduch středního doletu. Účinný dosah tohoto komplexu je v závislosti na verzi maximálně 50km, spíše však 30km. Vyrábí se bezmála 40 let a je běžnou součástí výzbroje postsovětských států včetně Ukrajiny a Ruska. S jeho obsluhou dozajista seznámilo (mimo aktivních profesionálních vojáků) i mnoho mužů, kteří v armádě některého postsovětského státu sloužilo v minulosti a to třeba i během základní vojenské služby.

Ačkoli separatisté po havárii letu popřeli držení komplexu BUK, na vlastním twitterovém účtu se jím pochlubili například 29.6. a od té doby ještě několikrát. Taktéž existují svědectví lidí, kteří jej viděli na povstaleckém území před 17.7. (například reportér agentury AP a další). A to nemluvím o výrocích ukrajinských představitelů, kteří separatisty nařkli z držení sofistikovaných zbraní v souvislosti se sestřelem svého dopravního Antonovu An-26 údajně letícího ve výšce 6500m (tedy vysoko nad hladinou účinnosti střel krátkého doletu Strela).

Na základě výše zmíněného si dovolím načrtnout pravděpodobný scénář událostí: Let MH17 byl obyčejný letecký spoj mezi Amsterdamem a Kuala Lumpurem. Posádka ani cestující neměli žádný speciální úkol ani spojení s ukrajinským konfliktem. Žádná ze stran konfliktu neměla zájem na jejich smrti. Jinak řečeno – oni nebyli cíl, pouze se ocitli ve špatnou chvíli na špatném místě.

Letadlo sestřelila raketa vypálená z komplexu BUK hluboko na povstaleckém území. Jak se tam dostal? Dodali ho Rusové či se jej separatisté zmocnili sami v Luhansku (jak se chlubili)? Svůj názor na to mám, avšak nepovažuji to za až tak podstatné. Obsluhu stroje též mohli zvládnout separatisté z vlastních zdrojů, jistě se mezi nimi najde mnoho bývalých vojáků, kteří se s BUKem v minulosti setkali.

Zbývá otázka, co je vedlo k odpálení rakety na civilní letadlo? Pan Olšer naznačuje, že řízená provokace ukrajinské armády, které si nechalo sestřelovat jedno letadlo za druhým, aby separatisty vyhecovalo k sestřelu civilního spoje. S takovým příkladem originálního pohledu se člověk nesetká každý den. Jakýsi střípek však sdílím. Separatisté se vskutku nechali vyhecovat vlastními úspěchy v sestřelování ukrajinských letadel. Dost možná je zaslepila nenávist, snad i bojová únava. A tak když uviděli letadlo přilétající ze ZÁPADU, automaticky na něj vypálili v domnění, že se jedná o stroj ukrajinské armády. Nemyslím si, že by je něco z toho omlouvalo. Zachovali se jako nezodpovědní pitomci a způsobili obrovské lidské neštěstí pro blízké 298 nevinných obětí. Také vyvolali obrovský mezinárodní průšvih, který může mít nedozírné následky. Snad ještě větší díl vinny nesou jejich velitelé, vesměs staří Putinovi žoldáci (je mezi povstaleckými veliteli vůbec někdo, kdo NEBOJOVAL už v Čečně a Gruzii?). A samozřejmě, svůj veliký díl má sám Putin, zejména pokud se ukáže, že onen BUK dodalo Rusko (nedej Bože aby dodalo i obsluhu).

PS. Ke zprávě o mikroblogu (na twitteru se tomu říká tweet) údajného španělského dispečera, který tvrdí, že let MH17 sledoval a že se v jeho blízkosti krátce před zřícením pohybovaly dvě ukrajinské stíhačky a že ukrajinské úřady podezřele brzo oznámily, že se stroj zřítil.

a) Táži se, na čem že sledoval let MH17? Na radaru to být nemohlo. Z důvodu zásadních fyzikálních omezení (Země je kulatá, v cestě jsou Pyreneje a Alpy atd) mají nejlepší pozemní radary dosah několik SET km a na východ Ukrajiny je to ze Španělska desetkrát dál?

b) Proč ŠPANĚLSKÝ dispečer ausgerechnet sleduje let z Amsterdamu do Kuala Lumpuru přes Německo, Polsko a Ukrajiny dál do Asie, když nad samotným Španělskem přelétá ve stejnou dobu desítky až stovky letů (a nad celou Evropou tisíce)?

c) Jak dokáže někdo říct pár hodin po pádu letadla, když se neví, KDY přesně dopadlo, že oznámení o jeho pádu přišlo od TOHO OKAMŽIKU podezřele brzo?

Jak je patrné, taková zpráva nevypovídá nic o tragédii letu MH17, ale o hodně o mechanismu vzniku ´zaručených zpráv´ a konspiračních teoriích.

Jan Kriso