Již nějaký ten měsíc nezisková organizace Romea připravuje setkání party nadšenců, kteří se všemi silami snaží absolvovat žurnalistický kurz a pod taktovkou zkušených redaktorů se seznámit s tím, co obnáší práce v mediích.
Prostředí českých médií může být různé. Například to televizní pro někoho možná stresující, pro druhého to pravé ořechové. Jezdím co 14 dní úmorné 3 hodiny vlakem z Ostravy do Prahy, abych si na vlastní kůži vyzkoušel, jaké to je být novinářem. Byl jsem vybrán do ojedinělého mediálního kurzu, a tak brzkého vstávání vůbec nelituji. Hned na prvním setkání jsme dostali pořádnou dávku teoreticko-praktických vědomostí. Zjišťujeme, co je perex, jaký je rozdíl mezi zprávou a reportáží atd., píšeme cvičné zprávy a těšíme se na letní exkurze.
Díky našim lektorům se totiž chystáme podívat do několika zpravodajských redakcí, do míst, kde pracují. Na začátku léta nás tak Richard Samko provedl útrobami České televize. Panovala zde přísná bezpečnostní opatření. Okamžitě u vchodu jsme byli požádáni o občanský průkaz. Mohu ale říct, že mi to nikterak nevadilo, neboť jej ode mě požadovala krásná dlouhovlasá blondýnka, která měla velice příjemný tón hlasu. Zbytek dne jsme s ní bohužel již nestrávili a přihlíželi jsme, jak se tvoří večerní události věnované hlavně údajnému pokusu o převrat v Turecku. Dokonce jsme si vytvořili vlastní reportáž, kterou na Facebooku viděly desítky mých kamarádů a spolužáků, od nichž jsem sklidil nejen slova chvály a obdivu.
Dnes jsme se ale s žádnými velkými eskapádami ohledně bezpečnosti nesetkali. Jsme totiž v centrále deníku iDnes.cz, je klidná sobota a za recepcí sedí postarší pán. Abych ale i o něm řekl něco hezkého: byl svým způsobem také sympatický. Hned u vchodu nás uvítal Patrik Banga se svou hračkou ? menším dronem, kterým se nás rozhodl na začátku natočit. Po děsivých chvilkách náletů na naše hlavy jsme se přesunuli dovnitř a procházíme open spacy čili otevřenými kancelářemi redakcí a seznamujeme se s provozem tuzemského nejčtenějšího elektronického média.
Osobně jsem si z dnešního dne oblíbil zejména stativ. Našim hlavním úkolem totiž bylo, vytvořit smysluplný videoblog, jenž by dokresloval to, co jsme se za tento den naučili. Chopil jsem se tedy kamery v podobě starého mobilu a snažil se natáčet tak, aby byly záběry z více úhlů, a pokud možno ostré. Jak se mi to povedlo, můžete posoudit zde.
Samotný kurz ale ještě nekončí. S Tomášem Bystrým se příští týden vydáme do studií nejstarší budovy určené novinářům, tedy do Českého rozhlasu. A možná že právě tady zjistím, že práce v rádiu je pro mě tou vysněnou metou.
