Nový trenér národního fotbalového mužstva (záznam z tiskového monologu)

Ta pozvánka, směrovaná, fotbalovým odborníkům, zapůsobila jako tornádo. Byla doručena devadesát minut před zahájením mimořádné tiskové konference FAČR, jejíž začátek byl stanoven na symbolických 11 hodin 55 minut.

Na Větrnou hůrku se vydali téměř všichni, kdo o fotbalu píší z pražských sportovních kaváren. Již cestou probíhala masivní mobilní komunikace mezi pozvanými i nepozvanými.  Podle  svodky odposlechů BIS, z poloviny shrnovala myšlenku, že pan Jarolím byl odvolán, aby Jaro vyšlo líp. Druhou polovinu zabírala diskuse, kdo jej nahradí. Většina tipovala, že to bude Čechoital, Zdeněk Zeman. Objevily se zaručené zprávy, že všechno už předtím upekl sám velký Paolo Nedvěd. Menšina argumentovala skutečností, že jeden Ital už toho v Praze stačil zkazit dost.

Přesně za pět minut dvanáct, vešel důstojně do sálu muž s hůlkou, v bezvadném obleku a trekové obuvi. Publikum rázem utichlo.

Muž usedl na připravené, vyvýšené místo, napil se kávy a začal svůj monolog.

„ Milá adorační žumpo, jistě jste překvapeni, který že to Zeman za vámi přišel. Nemám důvodu si myslet, že vaše mentální úroveň se výrazně odlišuje od vašich nesportovních kolegů. Budu proto mluvit adekvátně vaší mozkové kapacitě.“

Někteří členové výkonného výboru začali vytahovat z kapes ukryté popelníčky a závodit, kdo je dnešnímu protagonistovi přisune blíže.

„ Děkuji vám, ale dnes se tu bude kouřit pouze z vás“, stroze odpověděl muž.

„Tudíž k věci. Na těchto místech jste doposud slýchávali, že naše fotbalová země vzkvétá. Není tomu tak, náš fotbal kráčí do hrobu. Proto jsem se po zralé úvaze rozhodl, využít možnosti, které mi dává naše Ústava a zasáhnout v případě, kdy je naše vlast v ohrožení. I když se nejedná o napadení, jedná se o stále narůstající posměch v zahraničí, který se promítá do všech jednání, která jsem v zájmu ekonomické diplomacie vedl. Není mi příjemné, když se Angela Merkelová jízlivě usmívá. Zaznamenávám to bohužel, čím dál více i u dalších státníků, s výjimkou pana Trumpa.

Proto jsem přijal nabídku stát se doživotním generálním trenérem národního fotbalového mužstva. Nyní vám předestřu svůj plán, jak současnou krematorní situaci změnit.

Budu svůj program strukturovat do tří bloků. Je na vás, zda načrtnuté souvislosti stačíte  pochopit.

K prvnímu bloku

Vycházím z osvědčeného pravidla, že schody se myjí odshora.

Nuže. Přestaňte cinkat lžičkami, cinknutého toho už bylo moc. A ta dnešní okradená káva je jen slabá Melta. Neníž-li to pokus o náznak, jak šetříte prostředky svazu.

Dnes tu s námi nesedí minulý předseda FAČR a nový předseda svazu neměl dosud čas něco zkazit, natož vylepšit. Promluvím tedy k některým z přítomných.

Nuže, pane místopředsedo Bobře, doslechl jsem se, že zkušenosti z vaší civilní minulosti se čím dál výrazněji promítají do výkonu vaší funkce. Nestrpím, abyste vaše manažerské metody ještě obohatil o fyzicky nepříjemné výslechy rozhodčích a vystupňování odvodů desátků.

Pane generální sekretáři Řepko, moji poradci mi sdělili, že jste se ve vaší funkci dopustil řady blikanců. Budu rád, když mi to srozumitelně ozřejmíte i v kontextu s vaší současnou, horečnou literární činností.

V poslední době se čím dál více ozývají hlasy, že sestavu národního mužstva nevolí trenér, ale zástup hráčských manažerů. Nezaznamenal jsem, že by žádný z těchto tyjících multimilionářů přispěl, například, k záchraně dolu Paskov.

Shlédl jsem několik obrazových záznamů z našich fotbalových vystoupení a v převážné většině jsem u nich usnul. Přesto mi to stačilo, abych se rozhodl vymést Augiášův chlév a spatřil světlo na konci toho vašeho tunelu.

Zahlédnout světlo spočívá nejen ve vyhnání kupčíků z chrámu ale i ve vaší mediální sebereflexi. Mohl bych pokračovat ještě dále a dále, než by vám, kvůli dluhům, odpojili proud.

Přejděme ke druhému bloku

Kdybyste se podívali jen na zlomek důležitých utkání, neuniklo by vám, že naši hoši kolabují vždy na konci zápasů. Vzpomeňte si na poslední minuty v Bělehradě 1976, i když tam to nakonec dopadlo dobře. V Londýně 1996 už nikoliv a s Ukrajinou se to jen potvrdilo.Takových zápasů bylo mnoho. A to jsem se neponořil na klubovou scénu, kde je to ještě průkaznější.

Ze všech statistik jsem dedukoval jednoduchý závěr:

                                      Naši hoši jsou dlouhodobě podvyživení !

Tato skutečnost, zřejmě vašim mozkovým tkáním léta unikala.

Desítky nutričních čarodějníků, přisátých na FAČR, neví, že slizké kuře s brokolicí, či leklá rybka podepřené těstovinami, jsou dobré tak pro šachy. Nikoliv pro fotbalový zápas, natož pro jeho prodloužení.Tito tmáři vůbec nezaznamenali, že pro výdrž jsou vhodné a léty odzkoušené jiné produkty.

Například taková domácí tlačenka, nebo sulc, podporující komplexně všechna vaziva. V argentinské kabině přetékají stoly steaky, v německé voní klobásy, ve španělské dopují kreativitu hráčů španělskými ptáčky“.

Na znamení souhlasu se tiskový mluvčí prezidenta zakousl do ovčí klobásy a rozvoněl sál.

„Pitný režim je samostatnou kapitolou. Opovrhování vínem a ušlechtilými destiláty, přičemž je léta prokázán jejich příznivý vliv na kardiovaskulární onemocnění, považuji za trestný čin.

Proto na zlepšení budu dohlížet osobně“.

Ke třetímu bloku

Tuto etapu přestavby považuji za nejsložitější.

Neunikl mi prostý fakt, že našim hochům, jaksi překáží míč. Jak ve stoje, tak především v pohybu. Přesto se domnívám, že tuto záležitost, dnes ojedinělou ve světě, lze postupně řešit. Říkám postupně, protože tento handicap, vznikl již dávno před mým funkčním obdobím. Vyplývá z působení špatně placených dobrovolných trenérů, kteří nenaučí děti kličku a dělají z nich vězně, zodpovědné jen za svěřený kus trávníku. Pohříchu jen k vápnu soupeře.

Nespoléhejte se, že bych prosazoval u FIFA výjimku, aby naši fotbalisté směli mít na kopačkách suché zipy.

Ale i tady vidím cestu k nápravě. A protože nejsem sebestředný a vševědoucí a zatím jsem se specializoval na akčnější sporty, jako člunování a chůzi na běžkách, rozhodl jsem se ustavit poradní tým ze specialistů, kteří ve svých oborech dosáhli a dosahují vynikajících výsledků.

Dovolte, abych vám je představil.

Pro to, aby náš hráč zvládl kličku, jsem do týmu jmenoval MUDr. Ratha. Tento muž  má s kličkovanou letité zkušenosti a dokáže se vyhnout i několika protivníkům najednou.

V kontextu se zjištěním, že 80% našich střel jde nad branku, si dovolím citoval radu legendy, pana Josefa Bicana. „ Chlapci, nezapomeňte klopit nárt.“To mě vedlo ke kontaktování věhlasného ortopéda, pana Prof. Dungla, který se na spolupráci těší.

V důsledku do nebe volající impotence našich útočníků, jsem oslovil také střelce. Osobu pana Kajínka jsme s ohledem na jeho mediální vytíženost zatím upozadili. Výzvu však přijal olympijský vítěz ve střelbě, pan Kostelecký, který zvládá střelbu v trapu.

Také jsem v mnoha adoračních fotbalových komentářích četl věty o přemotivovanosti  týmu.

Přiznám se, že tomu nerozumím. Proto jsem požádal pana Prof. Höschla, aby nám od této zákeřné diagnózy pomohl. Řekl mi, že to může říci jen magor.  Kdyby byla každý den v práci přemotivována půlka pracujících, stálo by máslo 250 Kč. Vstřícně ale nabídl vyšetření celé reprezentace v novém Národním ústavu duševního zdraví.

To je vše. Chápu, že dnešní informace, zaměstnají na delší čas vaše mozkové kapacity. Proto sděluji, že teď není třeba vašich méně bystrých otázek. Dopustil-li by se někdo z vás samostatného úsudku, je vám k dispozici můj tiskový mluvčí, který na relevantní dotazy odpoví do 30 dnů.

             Nevážení, neděkuji vám a odeberte se do svých mediálních senkruven.“

Václav Šmatlák