V současné době pracuji jako starosta MČ Praha 8 a "Vila Milada" byl jeden
z chronických problémů, který jsem zdědil po svých předchůdcích.
Nejprve něco málo z historie tohoto domu.
Objekt "Vila Milada" měl být
odstraněn po ukončení I. etapy stavby vysokoškolských kolejí a menzy v roce 1978
rozhodnutím odboru výstavby ONV v Praze 8 o odstranění stavby obytného domu
čp.1088 o 4 b.j., pod čj. Výst. 542/79/Čí. Demolice měla být provedena na
náklad vlastníka objektu podle ust. § 89 odst.1 zák.č.50/76 Sb. Vyklizení domu
zajistil OPBH ONV v Praze 8, přidělením náhradních bytových jednotek. Ovšem k
demolici nakonec nedošlo, protože vlastník (stát) požádal odbor výstavby ONV v
Praze 8 o využití objektu i v následujících etapách výstavby v lokalitě jako
zařízení staveniště. Odbor výstavby s tímto vyjádřil souhlas. Tímto souhlasem
zůstal objekt nezdemolován. Protože správou pověřená organizace - Ústav pro
informace ve vzdělávání (ÚIV) již počítal s tím, že po ukončení všech etap bude
objekt zbourán, nechal ho vyškrtnout z katastru nemovitostí. Ovšem k dalším
etapám výstavby už v následujícím období nedošlo. Objekt fyzicky stojí, ale
podle katastru nemovitostí neexistoval. Postupem času začal být objekt osídlován
squattery, v současné době byl ze strany ÚIV podán návrh na opětovný zápis
objektu Vila Milada do katastru nemovitostí. Na základě této žádosti byl před
několika dny katastrem nemovitostí tento objekt oficielně zapsán. Na základě
těchto nových skutečností vlastník, tj. Úřad pro informace ve vzdělávání se
rozhodl o vyklizení squatterů a požádal nás o součinnost. Před časem jsme také
dostali petici lidí z okolí, abychom tento stav vyřešili.
Samotné
vyklizení začalo před desátou ráno. Bezpečnostní agentura nejprve vyvedla
squattery, kteří byly ochotni odejít dobrovolně - mezitím část z nich vylezla na
střechu, kde chtěli počkat na to, až to agentura a policie vzdá. Již jednou
pokus o vyklizení tohoto squattu proběhl někdy před zhruba třemi lety, ale
policie tenkrát po třech dnech "obléhání" vzdala celou akci a squatteři na
střeše vyhráli.
Proběhla porada se zástupcem vlastníka a bezpečnostní
agentury co dál. Squatteři na střeše házeli střešní krytinu po každém, kdo se
objevil v jejich blízkosti. Bylo nutné zabránit tomu, aby se někomu ze squatterů
něco stalo. Jediné rozumné řešení, které se naskytlo, byla demolice střešní
tašek od kraje směrem k středu střechy. Tím by nikdo nemohl spadnout dolů,
maximálně ze dvou metrů na půdu. Squatteři byli na hřebeni střechy, v bezpečné
vzdálenosti od okraje. Mezitím hasiči odstranili z objektu několik
propanbutanových lahví a svářečskou soupravu. Squatteři ze střechy házeli na
půdu mimo jiné i nedopalky cigaret a hrozilo nebezpečí požáru.
V okolí domu
se shromáždilo zhruba 200 lidí, PČR byla požádána o spolupráci a snažila se
udržet klid.
Cenné ale objemné věci ze squattu - například jízdní kola - se
vynesli ven, aby bylo možné domem rychle projít pokud by hrozilo akutní
nebezpečí požáru. Pár jiných - například sedačka ztlučená z prken - bylo ze
stejného důvodu vyhozeno oknem na volné prostranství. Poté se zahájila demolice
střešní krytiny.
Na místo dorazil ministr vlády ČR pro lidská práva Michael
Kocáb, který prohlásil, že bude se squattery vyjednávat v součinnosti s policií
a my jsme se dostali mimo dění. Domluvil se s nimi na jejich beztrestnosti a na
tom, že dostanou podobné prostory v Praze, mimochodem celé vyjednávání probíhalo
nejen bez nás, ale i bez zástupce vlastníka. Na základě této dohody slezli dolů.
K čemu poté došlo znám jen z televize. Squattery si pozval známý pana Kocába do
svého domu na Praze 1. Squatteři porušili veškeré dohody, dnes 7.7. 2009 se opět
do Milady vloupali a byli vyvedeni městskou policií.
A teď můj osobní
názor.
Squatteři se ohánějí brutalitou zásahu, bylo několik zraněných,
ale jen u policie a bezpečnostní služby. Vloupali se do cizího domu, napojili se
na vodu, to je vloupání a krádež. Objekt byl připraven jako pevnost, na
pracovníky agentury hodili dveře na kterých byly tašky ze střechy, měli
připravené krabice se střepy na házení. Házeli po všem co se hýbalo pálenými
taškami, já také dostal taškou, naštěstí jen do ruky. Při troše smůly mohli
někoho ošklivě zranit.
Ohání se alternativní kulturou, odlišným názorem od
nás, "normálních" lidí. Domnívám se, že svoboda jednoho končí tam, kde omezuje
svobodu jiného a alternativní kultura je prima, pokud neobtěžuje své okolí. Když
se vám do bytu vloupá bezdomovec a maluje po stěně ložnice, tak je to také forma
umění, ale zavoláte policii a nebudete přemýšlet, zda na to má či nemá nárok. A
to i když jste zrovna na dovolené nebo služební cestě a byt neužíváte, to na
celé věci nic nemění. Mimochodem asi s ním nebudete vyjednávat o tom, že váš
soused má také hezkou ložnici a že jej přesvědčíte aby si tam šel pomalovat
stěnu.
Ze své práce znám mnoho lidí, kteří se dostali do problémů s
bydlením, jenže si to nikdo z nich nevybral dobrovolně. Znám pána, který bydlel
v autobuse s dvěma malými kluky, protože podepsal mizernou nájemní smlouvu, máme
zde několik matek s dětmi, které týrá manžel a ony nemají opravdu kam jít, jsou
bez domova jen proto, že kdysi udělali chybu. Těm se opravdu snažíme pomoci
sehnat bydlení, ale ne mladým studentům, kterým se jen nechce bydlet s
rodiči.
Nevím proč mají stovky studentů na koleji nedobrovolně
poslouchat koncerty, když se momentálně chtějí bavit jinak (či v krajním případě
se učit), nevím proč by se mněl někdo bát jít k popelnici že jej napadne cizí
pes, nevím proč by někdo měl mít nárok na bydlení zadarmo jenom proto, že vylezl
na střechu a byla u toho televize.
Bude-li to tak fungovat, poradím své
sestře s dvěmi malými dětmi, kterou vyhnala majitelka bytu ve kterém jsme
vyrůstali, ať se přiváže na střechu Libeňského zámečku, třeba dostane zdarma
byt.
Přeji příjemný zbytek dne,
Josef Nosek
