Jana Jochová: Pryč s euthanasií! I smrt může být krásná...

Taky si myslím, že euthanasie je jen méně křiklavý název pro vraždu. Absurdně by smrt měla přicházet z rukou těch, kteří slibovali, že ho budou chránit a uzdravovat. A teď po nich chtějí, aby se zpronevěřili svému slibu a zabíjeli. A přitom nejsilnější argumenty těch, kteří jsou pro euthanasii, jsou tak omezené. Prý kdybyste viděli někoho umírat dlouho a bolestivě také byste byli pro. Člověk má právo si vybrat.

Ale proč nikdo neříká, že dnes „Možnosti moderní medicíny nejsou sice neomezené, jsou však mnohem větší než byly před několika lety. Nemůžeme-li některé nemoci vyléčit, jsme prakticky vždy schopni pacienta zbavit nesnesitelných bolestí, a to samo o sobě není málo.“ (převzato z http://www.hospic.cz/ )

Do hospiců chodí lidé, kteří jsou nevyléčitelně nemocní a vlastně se předpokládá, že zemřou. Ale oni tam nejdou zemřít, ale to málo, co zbývá ze života, zažít. Tady jim totiž lékaři nenabízejí smrt, ale snaží se jim do poslední chvíle umožnit plnohodnotný život. Ať se všichni zastánci euthanasie jdou do takového zařízení napřed podívat. V láskyplném prostředí a v zachování lidské důstojnosti nikdo nikdy po „asistované sebevraždě“ nezatouží. Tady je prostě smrt přirozená součást života, důstojná a krásná.Takže kde je zakopaný pes? Ano, přesně tom, jak se k těm nejslabším chováme. Euthanasie je jen jeden z projevů úpadku naší společnosti, protože jenom ta společnost, která se umí dobře postarat o své slabé (děti, umírající a staré) může být silná. Ta, která je zabíjí, si taky zaslouží smrt, ale o kráse se zde již mluvit nedá.