Mladý novinář poznává fotbalový svět, aneb sen se stává skutečností

24. 09. 2013 11:03:22
Jsem studentem žurnalistiky na Karlově Univerzitě a díky společnosti Playstation a projektu Young Journalist, který dává mladým novinářům možnost nastartovat svoji kariéru, jsem dostal unikátní příležitost zúčastnit se zápasu nejprestižnější soutěže světa jako novinář, a to mezi Viktorií Plzeň a Manchesterem City v rámci Ligy mistrů.
Viktoria Plzeň hostila Manchester CityViktoria Plzeň hostila Manchester CityLadislav Němec, Mafra

V předzápasovém programu jsem se sešel s televizním komentátorem Primy Cool Jiřím Vrbou, který mě zasvětil do podhoubí své práce, dále jsem měl možnost prohlídky stadionu a po samotném zápase jsem se zúčastnil i tiskové konference. Pro mě jako začínajícího novináře byla toto obrovská profesní i životní zkušenost a doufám, že takových zápasů zažiji ve svém životě ještě mnoho, ale pěkně popořádku.

Ke stadionu Viktorie Plzeň jsme dorazili necelé tři hodiny před úvodním hvizdem. Po úspěšné akreditaci jsme se přesunuli do tiskového centra plzeňské Viktorie, kde jsem se sešel s televizním komentátorem utkání Jiřím Vrbou, který mě zavedl ke svému komentátorskému stanovišti. „Tady můžete vidět dvě televizní obrazovky. Na jedné běží přenos, který jde lidem do domácností, a na druhé se mi zobrazují veškeré statistiky z utkání, takže si to nemusím během utkání zapisovat nebo lovit v paměti,“ seznamuje mne hned s aparaturou, kterou má během utkání k dispozici. Povídal jsem si s ním o jeho práci a nasbíraných zkušenostech.

Nejdůležitější je koncentrace na zápas
Na mou otázku, kolik času mu asi zabere příprava na jednotlivé fotbalové utkání, mi odpověděl, že se to rozděluje do dvou částí. „Nesmírně nutná je dlouhodobá příprava, kdy musím sledovat veškeré sportovní dění celoplošně, abych měl o těch týmech přehled. Poté je krátkodobá příprava, kde se zajímám o aktuální dění v těch týmech, o stavu hráčů, jakou trenér používá taktiku, a samozřejmě sleduji poslední zprávy z tiskových konferencí,“ sděluje mi s naprostou samozřejmostí. „To jsou prostě takové drobnosti, které se nabalí na tu dlouhodobou přípravu. To si myslím, že mají všichni komentátoři vesměs stejné. Já ze své zkušenosti vím, že člověk té přípravě může obětovat cokoliv, ale v okamžiku přenosu není stoprocentně koncentrovaný na zápas, tak velká část přípravy jde vniveč, protože si ji není schopen vybavit,“ upozorňuje mne na případná úskalí.

„Obecně to funguje tak, že se rozsvítí červená kontrolka, začne přenos a člověk přepne na takový automatický režim a běží to. Nejhorší je z hlavy nebo papíru lovit nějaké informace, protože je takové nepsané pravidlo, že v okamžiku, kdy člověk byť na pět vteřin se podívá do papírů a začne něco hledat, tak na hřišti se stane něco, co všichni doma na těch 120cm obrazovkách v HD rozlišení vidí a ten komentátor je pak jediný na světě, který neví, o co jde.“

Člověk musí být obezřetný, co v televizi říká
Postupem času přechází náš rozhovor k jeho vlastním zkušenostem ze zápasů. Zeptal jsem se ho, jestli je pro něj těžší komentovat zápasy českých týmů, kde to povědomí diváků je větší, nebo naopak těch zahraničních. „Samotný přístup ke komentáři je úplně jiný. Například, když se hraje zápas Arsenal – Barcelona a hráč zkazí tři přihrávky po sobě, tak můžu říct, že je „dřevák“, což samozřejmě trochu nadsazuji. Což je problém udělat, pokud komentujete český tým, protože pořád žijeme v takovém prostředí relativně malém, kde každý zná každého, a tím jsou ty vzájemné vztahy samozřejmě ovlivněné.“ Poté se rozpomínal ještě na vlastní zkušenost na toto téma. „Když jsem začínal s prací komentátora, někdy v roce 1996, jsem komentoval utkání Valencie – Slavie, divný fotbal to byl, už ani nevím, jak to skončilo – 0:0 nebo 1:1 - a hlavním tématem pozápasové tiskové konference bylo, co jsem říkal do televize, protože někdejší trenér František Cipro volal domů a řekli mu, že jeho tým komentátor zkritizoval a on tam na mě ječel pět minut jak šílený.“

Dále mi pan Vrba vyprávěl i o tom, jak je pro celkovou kvalitu přenosu důležitý průběh utkání. Řekl mi, že i když je práce komentátora kvalitní, ale kvalita zápasu stojí za houby, kdy utkání skončí 0:0 bez střely na bránu, může se pohled diváka na práci komentátora smíchat se špatným výkonem hráčů a naopak, když se hraje dobrý zápas, kdy se toho hodně děje, může se špatný komentátorův výkon za to schovat.

Schůze komentátorů a prohlídka stadionu
Po našem asi patnáctiminutovém povídání se pan Vrba podíval na hodinky a řekl mi, že musí v 18 hodin být na schůzi komentátorů zápasu. Byl jsem rád, že jsem mohl jít s ním. V místnosti sedělo asi patnáct lidí, kteří se budou podílet na výrobě tohoto televizního přenosu. Jelikož tam byli i zástupci anglické televize BSkyB, tak diskuze pochopitelně probíhala v angličtině. Po jejím skončení mi pan Vrba řekl, že takovéto setkání se koná před každým zápasem Ligy mistrů, ale většinou ne v tak malém počtu. „Zápas Plzně s Manchesterem City je relativně malá událost, protože ho vysílají jenom dvě televize, proto tu bylo tak málo lidí. Například když hraje Bayern s Barcelonou, tak ten zájem je nepoměrně větší a zápas je přenášen třeba třiceti televizními stanicemi.“ Po tomto setkání se pan Vrba odebírá do soukromí, aby učinil finální přípravy na zápas, a naše setkání tím končí.

Poté jsem před samotným zápase dostal možnost na prohlídku stadionu Viktorie Plzeň. Provází mě takzvaný „local asisstant“, který pochází ze Slovenska a tato práce je pro něj, podle jeho slov, brigádou. Dostal jsem opětovnou možnost podívat se ještě jednou na komentátorské stanoviště a provedl mne po okruhu tribun. Na hřiště ani do zákulisí jsem se podívat nemohl, abych neskočil nějakému hráči kolem krku, což jsem ale v úmyslu opravdu neměl...

Strhující zápas, výborná atmosféra a tři krásné góly
Přiblížil se čas výkopu samotného utkání, tedy hlavní gró dnešního večera. Místo k sezení jsem měl naprosto ideální, u půlicí čáry pár metrů od hřiště, takže veškeré dění jsem měl jako na dlani. Ještě před začátkem zápasu mne zaujala výborná atmosféra, která v hledišti panovala. Fanoušci Manchesteru City potvrzovali, proč je anglická liga považována za jednu z nejlepších, co se týká hlasitosti příznivců svých klubů. Plzeňští příznivci se však nenechali zahanbit a hlasitě své hráče také povzbuzovali. Na začátku zápasu se prezentovali i povedeným choreem.

Do samotného zápasu vstoupili hráči Plzně aktivně a během prvních dvaceti minut si vypracovali několik nebezpečných závarů v pokutovém území anglického klubu. Ani jednu akci však nedokázali dotáhnout do úspěšného konce. První vážnou příležitost si tak vytvořili hosté, kdy se po centru Kolarova dostal k hlavičkovému zakončení Edin Džeko, ale ani z následné dorážky nedokázal z metru prostřelit Kozáčika.

Toto varování plzeňským nestačilo, a tak po necelé půlhodině hry prošel Aguero středem hřiště jako nůž máslem a tvrdou přízemní střelou za hranicí vápna napálil tyč plzeňské svatyně. K následné dorážce se ještě dostal Kolarov, ale tu plzeňský brankář kryl.

Do šaten tak šly oba týmy za stavu 0:0, ale byla to právě Plzeň, která mohla být za toto skóre více než vděčná. Co se však Manchesteru City nepovedlo za celých 45 minut první půle, dokázali po třech minutách půle druhé. Ještě než se všichni diváci stihli vrátit na svá místa, tak po velké chybě plzeňské obrany postupovali na bránu Aguero s Edinem Džekem, přičemž první jmenovaný přihrál bývalému hráči Teplic do jasné pozice, ze které se nemýlil a pod padajícím Kozáčikem otevřel skóre zápasu. 0:1

O čtyři minuty později si hráči Plzně vypracovali velkou šanci na vyrovnání. Rajtoral poslal přesný centr z pravé strany na Kovaříka, na kterého zívala opuštěná branka. Svojí střelou trefil však jen záda obránce Zabalety, a tak z celé situace vytěžili Západočeši jen rohový kop.

Pravidlo „nedáš, dostaneš“ se v praxi osvědčilo i tentokrát, kdy ze samotného protiútoku se parádní střelou z kroku prezentoval Yaya Touré. Z asi pětadvaceti metrů napřáhl a neomylně míč poslal do vzdálenější šibenice plzeňské brány. 0:2. A když se o pět minut později protáhl obranou Plzně argentinský štírek Aguero a v pádu střelou ke vzdálenější tyči zvýšil náskok na tři góly, bylo vymalováno. 0:3

Od této chvíle se utkání již pouze dohrávalo a na hráčích Plzně bylo jasně patrné, že totálně odpadli fyzicky a nestíhali zkušené borce z Premier League napadat jako v prvním poločase. Jelikož i City přeřadily o pár rychlostních stupňů dolů, tak příliš vzrušivých momentů vidět nebylo. Příležitost vstřelit alespoň kontaktní gól dostali svěřenci trenéra Vrby v samotném konci zápasu, kdy se po rohovém kopu Pavla Horvátha dostal k hlavičce Hořava, ale jeho pokus orazítkoval jen tyč! Plzeňští tak v utkání nepřekvapili a prohráli 0:3. Nejdůležitějšími zápasy pro ně však budou ty proti ruskému CSKA Moskva, se kterým si to pravděpodobně rozdají o postup do Evropské ligy ze třetího místa.

Na závěr tisková konference a hurá domů
Po vyčerpávajícím dni plném zážitků mě ještě čekala pozápasová tisková konference, kde o zápase promluvili trenéři obou týmů. Již jsem se účastnil několika tiskových konferencí v rámci zápasů Gambrinus ligy, ale toto bylo úplně o něčem jiném. Všichni přítomní byli slušně oblečení a bylo jich tam nepoměrně více než na „obyčejných“ zápasech naší ligy. Byla tam přítomna i překladatelka, která dotazy i odpovědi obou trenérů a novinářů překládala do druhého jazyka. Trenér Manchesteru City Manuel Pellegrini byl očividně spokojen s pohodovou výhrou svých svěřenců a ocenil to, že jeho tým dokázal v tak kvalitní soutěži vstřelit tři góly a ještě si vypracovat další čtyři šance. O něco méně spokojený byl trenér Viktorie Plzeň Pavel Vrba. Mrzelo ho, že po tom, co jeho tým se štěstím přežil první poločas, tak hned na začátku druhé půle vyrobil velkou chybu, ze které rezultovala první branka utkání. O vinících porážky se však na tiskové konferenci bavit nechtěl, že si to s klukama všechno vyjasní sám v kabině.

Tím pro mne skončila má první zkušenost ze zápasu Ligy mistrů, kterého jsem se nezúčastnil jako divák, nýbrž jako novinář. Ještě jednou děkuji společnosti Playstation, že mi tuto možnost nabídla. Jednalo se opravdu o nevšední zážitek a ještě více mne to upevnilo v přesvědčení, že tuto práci rozhodně chci dělat.

Jakub Martinovský

Autor: | úterý 24.9.2013 11:03 | karma článku: 7.50 | přečteno: 317x

Další články blogera

Palonínská povolební úvaha

Po účasti na ustavující schůzi zastupitelstva naší malé obce mám v hlavě takový zmatek , že jsem se je rozhodla vypsat na papír, abych si trošku utřídila myšlenky a zklidnila rozjitřené emoce.

6.11.2018 v 13:47 | Karma článku: 20.39 | Přečteno: 342 | Diskuse

Dvojí metr na plánovanou výstavbu aneb jak neslyšet své občany

Každá doba přináší rozvoj a inovace. Některé změny jsou výhodné ale jen pro pár vyvolených jedinců a ne pro většinovou společnost. V Praze je neutuchající zájem o nové bydlení.

29.9.2018 v 7:30 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 605 | Diskuse

Nový trenér národního fotbalového mužstva (záznam z tiskového monologu)

Ta pozvánka, směrovaná, fotbalovým odborníkům, zapůsobila jako tornádo. Byla doručena devadesát minut před zahájením mimořádné tiskové konference FAČR, jejíž začátek byl stanoven na symbolických 11 hodin 55 minut.

17.9.2018 v 10:57 | Karma článku: 7.98 | Přečteno: 242 | Diskuse

Islamizace vs globalizace

V roce 1978 byl Írán již přes 1300 let islámskou zemí. Právě mu vládl režim Muhammada Rézy Pahlávího.

6.6.2018 v 8:30 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 703 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Michal Konečný

Draci

V pohádkách se to draky jen hemží. Zato vědecká fronta se fenoménu draků ostentativně vyhýbá, i když jinak zkoumá kdejakou kravinu.

14.1.2019 v 10:19 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 210 | Diskuse

Karol Wild

O mistryni světa v aerobiku

Nejsem fandou aerobiku, ale k zamyšlení se nad ním mě přivedl výborný článek redaktorky MF Dnes Scarlett Wilkové. která napsala o třech českých mistrech světa. Mezi nimi o Adéle Citové.

12.1.2019 v 18:08 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 485 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Egypťané jásají

Národ žije fotbalem a má k radosti důvod víc než pádný. V úterý (8/1) bylo rozhodnuto, že v zemi pyramid se bude konat letošní mistrovství Afriky v kopané. Místo Kamerunu, který stavebně nestíhal.

11.1.2019 v 11:00 | Karma článku: 9.89 | Přečteno: 412 | Diskuse

Josef Hnidzik

Hoši, bojujte za Motor! A co my?

Již šestou sezónu se Motor pokouší dostat ze spárů houští a bažin "prvoligového pralesa". I letos, zdá se, to bude cesta nesmírně náročná. Několikrát jsme byli uštknuti neznámým hadem, přesto stále žijeme. Můžeme se odtud dostat.

10.1.2019 v 17:54 | Karma článku: 15.18 | Přečteno: 305 | Diskuse

Daniel Barták

Pohled na gladiátory z druhé strany. Můj svět MMA za klecí

Už dlouho jsem nebyl na MMA turnaji jen jako divák. Vždycky jsem tam nějakým způsobem pracovně. Většinou sedím u klece a koučuju někoho z Penta gymu.

8.1.2019 v 7:07 | Karma článku: 4.07 | Přečteno: 123 | Diskuse
Počet článků 774 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833
První pokus

Najdete na iDNES.cz