Jak jsem se protančila k radosti

Pracujete v kanceláři u počítače a většinu dne zaměstnáváte hlavu tak jako já? Pohyb vám pomáhá se zrelaxovat, vypnout hlavu, ale hodiny zumby v přeplněné tělocvičně vás nelákají?A co třeba tancování v přírodě? Nechte se inspirovat mými zážitky z tančení v lese.

Jsem v lese, na svém oblíbeném místě u svého stromu. Sundávám si boty a do sluchátek pouštím hudbu. Vnímám jednotlivé tóny, jak se mi rozlévají postupně do celého těla a já se začínám pohybovat v rytmu hudby. Bosýma nohama měkce našlapuji, země mi dává pevnou podporu. Nohy mi začínají vibrovat, vlnění postupuje výš do boků, zad, stoupá podél páteře. Přidávám ruce, vlním s nimi v jemném rytmu. Připomínají mi dva hady, kteří se střídají v tanci a vzájemně se doplňují.
Celým tělem vnímám prostor kolem sebe, který vůbec není prázdný, jak se na první pohled zdá. Je plný proudu energie. Tohle vlnění, které jsem ještě před chvílí vnímala jako neviditelnou a nehmatatelnou součást vzduchu, se nyní zhmotňuje. Do dlaní nabírám tuto zhmotněnou sílu, je jí tolik, že bych si jí mohla dát do tašky a odnést domů.
Tančím chvilku energicky a živelně, chvilku jemně a pomalu. Uvolňuji poslední zbytky napětí z těla a nechám se unášet rytmem. To, že to tančím já, mi dává vědět pouze křupající jehličí pod mýma nohama, cítím se lehce, jakoby bez těla rozprostřená v prostoru.
Začíná pršet. Tančím dál. Kapky mi smáčejí vlasy a je to osvobozující pocit. Déšť jakoby spláchl poslední zbytky čehosi starého, nepotřebného. K dešti se přidává bouřka a tajemná atmosféra ještě zesiluje můj prožitek z tance. Náhle pocítím nepopsatelnou vlnu radosti, která spolu se zesilujícím větrem přechází do extatického pocitu vděčnosti a štěstí.
Jsem vděčná za to, že můžu prožívat tyhle nádherné momenty a šťastná, že svět dokáže být takhle barevný a multidimenzionální.
Tanci jsem přišla na chuť. Z fyziologického hlediska mi pomáhá udržovat se fit, spálit kalorie a formovat postavu, z psychologického hlediska uvolňuje stres a probouzí ve mně radost ze života. Cítím se lépe ve svém těle, uvolněně, méně mě bolí záda a mám přirozenější držení
těla. Jsem vnímavější vůči sobě i okolí, mám se více ráda a více se raduji ze života. No, není to paráda?

Lena Vajdová