Tak to jsem celá já

5. 11. 2014 16:01:43
Představte si chlebíček. Velký nádherně obložený šunkový chlebíček. A jak ho prodavačka v mléčném baru podává jedné malé holce přímo do ruky. A ta holka se, tak jak tam stojí s ostatními dětmi, do chlebíčku zahryzne. Ááá, pozor! Kůrka veky poněkud odolává.... Zakousne se důsledněji a škub!! Veškerá načančaná obloha je rychlostí blesku katapultována z chlebíčku na podlahu, odkud je na botách spolužáků okamžitě transportována na ta nejméně vhodná místa celého mléčného baru.

Tak to jsem já. Ta malá holka samozřejmě. Ne ten chlebíček. I když... ta velká obloha...Ne, ne. To nic. Toho si nevšímejte. Abych to zkrátila. Chtěla jsem vám touto nepatrnou historkou z dětství jen naznačit, že „jsem“ dítě štěstěny a že mám ráda obložené chlebíčky.

A taky čokoládu. Na jednu vzpomínám dodnes. Bylo to v první třídě, když jsem jednoho dne byla během vyučování odvolána do vedlejší II. B, abych tam svými početními znalostmi pokořila jednoho z vyvolaných žáků.

Abyste správně pochopili celou situaci. Do II. B chodila moje starší sestra Jarka. A její učitel byl proslulý tím, že k umravnění žactva neváhal použít jakoukoliv středověkou metodu. Jedním z jeho oblíbených triků, když někdo neuměl počty, bývalo vyslání poslů z jeho třídy do nižšího ročníku za účelem přivedení nějakého naverbovaného mrňouse dobrovolníka. Jeho jediným úkolem bylo zodpovědět početní úlohu jednoduchého typu, čímž byla splněna podmínka zahanbení vyvolaného nezbedníka a pak už jen stačilo opustit třídu se sladkou myšlenkou na čokoládu přislíbenou již zmíněným panem učitelem.

Vraťme se tedy do mé třídy, do I. A. Během pokojného vyučování se z ničeho nic rozrazily dveře a do učebny napochodovala má sestra Jarka s kamarádkou Janou. Dvě největší holky z II. B. Spěšně něco šuškají učitelce. Pak sestra pohledem rentgenuje třídu, až její oči spočinou na mně. „Jitko, pojď!“ zvolá nesmlouvavě a já poslušně opouštím místnost. V psychickém transu předstupuji před druháky. U tabule stojí rudohlavý kajícník Zdeněk a mlčí. Mlčí, protože neví, kolik je 7+2 a trpělivě čeká na svou definitivní potupu, kterou mu mám uštědřit já svým matematickým výkonem. Učiteli už na tváři pohrává úsměv, už se nemůže dočkat, až zvolá na Zdeňka: „Vidíš, i žákyně první třídy zná odpověď! A ty to, Zdeňku, nevíš!“ Řada je na mně: 7+2= ... Začíná mi docházet kyslík. Kdyby to bylo 7+3 nebo 6+2, ale tohle! Nejtěžší příklad na světě! Stojím tam, přešlapuji, měním barvy a mlčím. Úplně stejně jako Zdeněk.

Už si nevzpomínám, jak jsem se dostala z učebny ven. Útržkovitě si jen vybavuji, jak mi celá třída včetně pana učitele napovídá stále hlasitěji a hlasitěji a jak kýženou číslovku vyslovím teprve ve chvíli, kdy už to vypadá, že budu podezřívána z hluchoty. Pak ještě slyším pana učitele, jak říká něco ve smyslu: „Vidíš, Zdeňku, dokonce žákyně první třídy zná odpověď,“ a jak dodává, že mi musí za odměnu koupit čokoládu. Mimochodem já na tu čokoládu pořád čekám, víte, pane učiteli?

Jitka Petlachová

Autor: | středa 5.11.2014 16:01 | karma článku: 19.93 | přečteno: 673x

Další články blogera

Palonínská povolební úvaha

Po účasti na ustavující schůzi zastupitelstva naší malé obce mám v hlavě takový zmatek , že jsem se je rozhodla vypsat na papír, abych si trošku utřídila myšlenky a zklidnila rozjitřené emoce.

6.11.2018 v 13:47 | Karma článku: 20.39 | Přečteno: 342 | Diskuse

Dvojí metr na plánovanou výstavbu aneb jak neslyšet své občany

Každá doba přináší rozvoj a inovace. Některé změny jsou výhodné ale jen pro pár vyvolených jedinců a ne pro většinovou společnost. V Praze je neutuchající zájem o nové bydlení.

29.9.2018 v 7:30 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 605 | Diskuse

Nový trenér národního fotbalového mužstva (záznam z tiskového monologu)

Ta pozvánka, směrovaná, fotbalovým odborníkům, zapůsobila jako tornádo. Byla doručena devadesát minut před zahájením mimořádné tiskové konference FAČR, jejíž začátek byl stanoven na symbolických 11 hodin 55 minut.

17.9.2018 v 10:57 | Karma článku: 7.98 | Přečteno: 242 | Diskuse

Islamizace vs globalizace

V roce 1978 byl Írán již přes 1300 let islámskou zemí. Právě mu vládl režim Muhammada Rézy Pahlávího.

6.6.2018 v 8:30 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 703 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Je Jan Palach hrdina?

Dnes si připomínáme smrt studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci. Je opravdovým hrdinou? Nemyslím si...

16.1.2019 v 23:03 | Karma článku: 17.89 | Přečteno: 306 | Diskuse

Zuzka Součková

Obědy zdarma pro všechny

Tak, děti, jdeme na oběd, máte ho zadarmo. Ale, pančelko, já nechci, mně ty obědy v jídelně nechutnají," řekne Maruška, otřese se hrůzou při vzpomínce na včerejší oběd. Nebylo to sice jídlo pro gurmána, ale bylo teplé a zdarma.

16.1.2019 v 19:39 | Karma článku: 31.32 | Přečteno: 833 | Diskuse

David Vlk

Tati, a ten bod "G" to je taky fyzika?

Člověk si pořád myslí, že když vyluští křížovku v Reflexu, má přelouskanou Kamasútru a ví, že na pražském Hradě sedí mister Popelníček, tak má pod čepicí. Někdy se ale šeredně plete.

16.1.2019 v 19:02 | Karma článku: 27.13 | Přečteno: 950 | Diskuse

Michal Pohanka

"Nevíte, co se životem? My vám ho naplánujeme!" Aneb Když jste starý, nemocný a bezmocný 4

Pracovat v domově důchodců, v eldéence, nebo třeba i na interně je značně náročné a deprimující, protože tam potkáte spoustu nešťastných, nemocných a bezmocných lidí. A o některé z nich je bohužel i dost špatně postaráno

16.1.2019 v 16:24 | Karma článku: 20.26 | Přečteno: 869 | Diskuse

Libuše Palková

Idiomy

Má ráda idiomy, bývají vtipné a nápadité. Ráda ty české porovnávám s idiomy jiných jazyků a baví mě, jak různé národy pojmenovávají jevy zcela odlišně. Proto pokud některý idiom přeložíte doslovně, můžete pak vypadat jako idiot.

16.1.2019 v 14:38 | Karma článku: 25.56 | Přečteno: 1250 | Diskuse
Počet článků 774 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1833
První pokus

Najdete na iDNES.cz