Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Věda potřebuje nejen peníze, ale i efektivní způsob vyhodnocování

27. 07. 2017 9:54:59
Cílem základního výzkumu je poznat něco nového o přírodě, vyřešit určitou záhadu, a to často bez ohledu na bezprostřední využití takových objevů.

Konkrétním výstupem jsou pak především odborné publikace, v nichž vědci expertní veřejnosti sdělují, co a jakým způsobem objevili. Důležité je jejich další ohodnocení vědeckou komunitou, tj., jak se tyto práce následně citují v pracích jiných autorů, což přináší určitý způsob zobjektizovaného ohodnocování, jak před šedesáti lety nastínil článek E. Garfielda. Tento nový rozměr v dokumentaci pomocí asociace a provázanosti idejí je dnes už běžný na internetu a umožňuje evaluaci časopisů na základě jejich faktoru dopadu či ohlasu (IF – impact factor). Tak vznikly nejrůznější komise a rady hledající optimální způsob ohodnocování, kde mimo zvykového subjektivního hledání kvality sdělení zatím nic objektivnějšího než citační odezvu nenašly.

Finance do základního výzkumu významně obhospodařuje GAČR, která by měla mít co nejpropracovanější a nejprůhlednější způsob ohodnocování obdržených projektů. Zde je nezbytné si uvědomit, že pro zajištění akceptovatelnosti projektu je nutné už předem vynaložit nemalou práci, a to nejen na jeho odborné kvalitě, ale zejména na jeho formální připravenosti a průchodnosti dokumentu v relaci správného vyplnění všech požadovaných náležitostí (kolonek). To vše s vidinou předem nezjistitelné a téměř zanedbatelné úspěšnosti. Tím se vlastní náplň bádání začala oddělovat od jeho formální projektové prezentace se snahou získat pozitivní ohodnocování často bez ohledu na podstatu problému. Zrodila se tak často matoucí hra na vědu, kde převládající procesy prezentace a posuzování se staly především součástí zosobnění nejrůznějších kritérií, jejich přizpůsobování podle vlivu resortů, osobností, oborů, disciplin, atd.

Současný způsob grantového hodnocení projektů a jejich předkladatelů se především zakládá na formální čistotě návrhů a správném vyplnění požadovaných kolonek, a pokud vyhovují, hodnotí se dále přes soustavu parciálních posuzovatelů (recenzentů) Ty současně píší posudek na odbornou způsobilost a vědeckou hodnotu přičemž oceňují, zda předkladatel splňuje určité podmínky zasloužilosti (vědeckého uznání). Tak vzniká nadmíru ošemetný úkol, který nelze jednoduše určit prostým seřazením určitých kritérií, jako počtu publikací, citační odezvy, renomé autora, významnosti práce atd. Existují sice mezinárodně uznávané databáze výsledků a citační odezvy (např. obecně dostupný WOS - Web of Science), který současně poskytuje i koeficient zvaný H-index (badatelé s vysokým H-faktorem pravděpodobně přispívají podstatnější mírou k rozvoji určité disciplíny). Bohužel zatím nic lepšího na trhu evaluace není, i když některé kolektivní obory, kde se publikují odborné články s desítkami spoluautorů, mohou indexově těžit ze své provázanosti.

Procento úspěšnosti podaných grantových přihlášek se během pěti let zvedlo o deset procent z původních cca 17 %, přičemž ze statistiky lze vyvodit, že jestliže procento úspěšnosti výběru určitého statistického souboru nepřesáhne 1/3, je objektivnější tento soubor losovat než oponentně zhodnotit. V takovém případě by se selekce provedla naprosto nepředpojatě, čímž by se odstranila jakákoliv možná osobní zainteresovanost na přednostní přijetí určitých projektů, protože lze vždy najít nezanedbatelnou korelaci mezi týmy hodnotitelů a předkladatelů. Tomu se zhodnocovací kriteria brání právě nalosováním oponentů, což zapříčiňuje jistou chaotičnost v instalaci nedostatečně odborně fundovaných posuzovatelů. Takže losován je někde přípustné a jinde nepřijatelné!

Vedení GAČR je bohorovně klidné a nepřipouští jakoukoliv diskuzi o věrohodnosti svých postupů, kde jsou posudky ze zákona nezpochybnitelné a recenzenti anonymní, což znemožňuje zpětné ověření jejich věrohodnosti. Rád posloužím příkladem nekorektního rozhodování GAČRu, když můj projekt v roce 2015 byl posouzen pozitivně a hned v následujícím 2016 v identické formě zamítnut. Návrh obsahoval podklad dokončení odborných kapitol zásadní knihy „Thermal Physics and Thermal Analysis“, která už v současnosti byla opublikovaná a přes svoji krátkou existenci vysoce oceněna. Kniha se stala součástí trilogie, doplňujíc tak mé předchozí dvě knihy, které světoznámé nakladatelství Springer zařadilo mezi svých dvacet nejlepších knih.

Knihy a zejména jejich recenzované autorské kapitoly byly součástí i mých předchozích zamítnutých projektů, a tak se naskýtá se otázka, jestli takovýto mezinárodně významný výsledek, který zřejmě nemá v české vědecké literatuře obdoby, byl v rámci GAČRu oprávněně hodnocen jako nekvalitní a nepřiměřený k financování. Nádavkem součásti projektu byla i stať o třistaleté ignoranci Newtonova ochlazovacího zákona v termofyzice tepelných procesů, opomíjený v řadě softwarů, což by mohlo poškodit pověst právě masivně prodávaných přístrojů o což prodejci (a možná i recenzenti) nemají zájem. Asi není náhodou, že po řadě mých předchozích projektů, které skončily s oceněním excelentní, najednou žádný grant nedostávám, což se jeví jako diskriminační důsledek mých kritických esejí na vrub GAČRu, které dokonce vedly k rezignaci tehdejšího předsedy. Můj apel k předsedkyni kontrolní komise Prof. Mária Režňáková se setkal s následující odpovědí “...dovoluji zdůraznit, že GAČR se nemůže vyjadřovat k odborné stránce projektu - v tomto směru se spoléhá na řádně jmenované poradní expertní orgány předsednictva GAČRu čímž považuji tuto záležitost za uzavřenou...“. K čemu tedy slouží kontrolní práce GAČRu když jen zjišťuje, jestli je formálnost projektu správně splněna a kolonky řádně vyplněny a nezajímá se o jeho badatelskou podstatu, což by mělo být právě preferenčním zájmem GAČRu. Neměli by se představitelé zajímat i o výsledky těch nedoporučených projektů, které mohou a často přináší závažné výsledky a tak zabudovat žádoucí zpětnovazebné hodnocení.

Vraťme se k Zemanovu výroku z roku 1989: „Nemůžeme přiznat jakékoli skupině řídících pracovníků, tím méně v socialismu, právo na neomylnost a nekontrolovatelnost. Nemůžeme vidět ani budoucnost socialistické vize jako bezrozpornou a bezkonfliktní, má-li to být vize živá a skutečně strhující“. Stačí si odmyslet slůvko socialistický a hned jsem v současnosti – opravdu jsme v hodnocení vědy neomylní!?

Jaroslav Šesták

Emeritus, dr.h.c. a čestný občan Prahy 5

Zdroje:

E. Garfield: Citation indexes for science: a new dimension in documentation through association of ideas. Science, 122, 108, 1955

V. Hořejší: Scientometrie aneb můžeme měřit kvalitu vědecké práce? Vesmír 79, 83, 2000/2

E. Kejnovský: Aby se kamínky nevydrolily – poznámka k dnešnímu stylu vědecké práce. Vesmír, 94, 197, 2015/4

F. Dostál: Někde mezi rychlou a pomalou vědou. Vesmír 96, 52, 2017/1

J. Šesták, J. Fiala, K. Gavrichev: Evaluation of the professional worth of scientific papers, their citation responding and the publication authority. J Thermal Anal Calor 2017, DOI 10.1007/s10973-017-6178-7

J. Fiala, J.J. Mareš, J. Šesták: Reflections on how to evaluate the professional worth of scientific papers and their corresponding citations. Scientometrics 2017, DOI 10.1007/s11192-017-2334-x

M. Zeman: Prognostika a přestavba, Technický magazín, srpen 1989

Autor: | čtvrtek 27.7.2017 9:54 | karma článku: 11.12 | přečteno: 268x


Další články blogera

Islamizace vs globalizace

V roce 1978 byl Írán již přes 1300 let islámskou zemí. Právě mu vládl režim Muhammada Rézy Pahlávího.

6.6.2018 v 8:30 | Karma článku: 14.72 | Přečteno: 649 | Diskuse

Co číhá ve floridském houští

Než jsem se odstěhovala na Floridu, představovala jsem si nejen své budoucí soužití s místními lidmi, ale také s tamními živočichy.

15.4.2018 v 9:21 | Karma článku: 17.54 | Přečteno: 423 | Diskuse

Onkologickým pacientem snadno a rychle

Krásné léto 2016 pomalu končí. Poslední seno pro naše ovce jsem s vypětím všech sil uklidila před blížící se bouřkou do plechárničky. Proč jen jsem tak strašně zchvácená? Asi jsou to ty přibývající roky.

3.4.2018 v 10:46 | Karma článku: 19.85 | Přečteno: 1339 | Diskuse

Čas - nejcennější komodita

Zdá se mi, že žijeme v době, kdy nikdo nemá čas. Čas na nikoho, na nic. Tady samozřejmě začíná i konec času na sebe.

11.12.2017 v 11:02 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 328 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Paleomagnetická data z Indie indikují expanzi zemského tělesa

Paleomagnetismus je vědou, která zkoumá zbytkový magnetismus v horninách. V geovědách se zkoumá jednak magnetismus recentní - jak funguje magnetické pole Země ale právě i historický. A používá se jako důkaz pro deskovou tektoniku.

21.8.2018 v 12:34 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 417 | Diskuse

Jan Mestan

Island roste vzhůru rychlostí přes 3 cm za rok

Podobně jako to bylo naměřeno v jiných oblastech světa (například Norsko, Grónsko či Himálaj) i Island roste vertikálním směrem. Island dokonce patří, zdá se, mezi nejrychleji rostoucí segmenty planety.

21.8.2018 v 11:23 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 196 | Diskuse

Julius Maksa

Co je světlo a jak vzniká?

Odpovídá dnešní teorie vzniku světla skutečností? Umí si obyčejný člověk vznik světla představit? Pokusím se to vysvětlit jednoduchou teorií.

20.8.2018 v 17:28 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 350 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie na louce - jak svítí světlušky?

Střízlivým označením pro romantické blikání světlušek je bioluminescence. Co umožňuje světluškám svítit? (délka blogu 5 min.)

20.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 23.06 | Přečteno: 441 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Zenónův kvantový efekt

Achilles a želva či letící stojící šíp to jsou dva nejznámější Zenónovy paradoxy. Existují ale i další, které provokují filosofy i matematiky. Snaží se dokázat, že bytí je nedělitelné a pohyb nemožný.

19.8.2018 v 20:01 | Karma článku: 13.42 | Přečteno: 478 | Diskuse
Počet článků 771 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1834
První pokus




Najdete na iDNES.cz