Má předhánění se o lithium v naší politice reálný základ?

9. 10. 2017 10:04:33
V poslední době se nám tu rozmohl takový nešvar. Ano, mluvím o všech těch fantasmagorických plánech na těžbu lithia, s nimiž přicházejí naši politici (naposledy šestého října Andrej Babiš).

V rukou státu se po vytěžení prý ocitne 2-3 biliony korun, následují samá pozitiva a sociální jistoty. Ale jak je to doopravdy?


– Stát zaspal. Zatímco stát věnuje v celé republice na geologický průzkum cca milion ročně, jen Geomet investoval do průzkumu ložiska na Cínovci za sedm let 350 milionů korun. Další náklady na přípravu projektu až po vývoj, testování a projekci zpracovatelských technologií si vyžádají stejnou částku. Podle zákona má přednostní právo požádat o stanovení dobývacího prostoru firma, která vykonala geologický průzkum, a tou je právě společnost Geomet.


I kdyby se stát rozhoupal k akci, je tu jiná překážka: „Platnost průzkumných území v lokalitě je až do roku 2021. Do té doby není možné, aby o něj Diamo žádalo,“ sdělila mluvčí společnosti Pavlína Sachová.


Ve stávající verzi Surovinové politiky ČR je o lithiu jen pár řádků. Stát neví, kde ty zásoby přesně jsou, nemá na jejich těžbu kapacity a na zpracování nemá technologie.


– Je to hodně peněz, ale tři biliony opravdu ne. Když vezmeme celkové zásoby na Cínovci ve výši 1,4 milionu tun (nebo taky jen 1,2 milionu tun, podle 30 let starého průzkumu milion tun; dokud nebude hotová studie proveditelnosti, nebudeme to vědět přesně), nejoptimističtější cenu na trzích ve výši 20 000 dolarů za tunu čistého lithia (jinak je to 7000-9000 dolarů za tunu uhličitanu lithného) a stávající kurz dolaru (22 Kč za korunu), vyjde 616 miliard korun, ovšem v horizontu přinejmenším padesáti let.


– Způsob těžby, kdy těžaři lithia jsou soukromníci, a stát dostává licenční poplatky, je ve světě zcela obvyklý. Je tomu tak v Chile, Argentině, USA i Austrálii (kde doly na lithium koupili Chilané a Američané). Jediná výjimka je Bolívie, kde si to Moralesovi socialisté chtějí udělat sami. Ještě ani nevědí, kolik tam mají zásob, projekt je zpožděný, náklady mnohem vyšší, než se odhadovalo, a chybí technologie i odborníci. Zatím vytěžili 25 tun a prodali je Číňanům za 208 tisíc dolarů. Well done!
Paradoxně bude Geomet odvádět za kolaterálně vytěžený wolfram a cín (46 625 Kč a 22 726 Kč za tunu) vyšší poplatky než za lithium, tedy 10 629 Kč/tunu.


Podtrženo, sečteno: V tuto chvíli Diamo teprve provádí analýzu vlastních možností, která ukáže, jak by se podnik mohl zapojit do průzkumu a těžby strategických komodit. I kdyby zjistili, že by na to nějak měli, dokážou jen vytěžit cinvaldit: na jeho přeměnu na uhličitan lithný, notabene lithium samotné, nemají technologii, hutní závod ani experty. Trvalo by 7-8 let, než by se stát dostal tam, kde je Geomet teď, tedy těžit by se možná mohlo v režii českého státu od roku 2030. Tedy pokud bychom Geomet zcela protiprávně zbavili možnosti těžit, když už má schválenou žádost k předběžnému vytyčení dobývacího prostoru; pro ČR by to nepochybně znamenalo arbitráž za zmařenou investici.

Viktor Janiš

Literární překladatel a redaktor. V současné době působí jako analytik ve volebním štábu Michala Horáčka.

Autor: | karma: 24.05 | přečteno: 2001 ×
Poslední články autora