Advent

6. 12. 2017 14:27:30
Každým dnem je slunce méně a každý den se lampičky na ulicích i za okny rozsvěcejí dříve. Máme více splínů a méně energie a častěji saháme po skelničce vína nebo něčeho ostřejšího.

Chvílemi se začínáme těšit na Vánoce a chvílemi nás děsí pomyšlení, že zbývá méně dní, než jsme mysleli.

Nemáme čas se zastavit a zasnít se, potkat se s přáteli nebo sami se sebou. Při tom by čas Adventu měl být časem radostného očekávání nad zázrakem. Největším zázrakem pak v této době je, když vše ve zdraví přežijeme, aniž bychom si uhnali infarkt, s někým se pohádali nebo přišli o některou z dalších iluzí. Jako kdyby nestačilo, že jsme zase o rok starší, nikoliv však moudřejší.

Když o tom tak přemýšlím, napadá mě otázka: Proč to všechno? Abychom měli dostatečně honosnou večeři? Abychom měli nejkrásnější stromeček a pod ním hromadu dárků? To zní jako seznam úkolů, které je potřeba postupně splnit. Vánoční svátky by měly být spíš o pohodě a o setkávání se s blízkými lidmi a ne honbou za dokonalostí. Myslím, že v tom, jak sami sobě navzájem komplikovat život, jsme dokonalí. Místo, abychom se těšili na společně strávený čas, stresujeme se. Advent pak v našem pojetí není o těšení, ale spíš se dopředu děsíme, co přijde. Děsíme se toho, že ještě nemáme dárky, že ještě nemáme napečené cukroví, že nejsou umytá okna, utřený prach na poličkách............. Zvlášť, když nám kolegyně, kamarádky nebo sousedky při každém setkání sdělují, jak ony už vše mají hotové.

Jak z toho ven? Jak se těšit? Jak si čas mezi Mikulášem a Štědrým dnem užívat a nehroutit se pod spoustou úkolů a povinností, které si většinou na sebe uvalujeme sami? Abych řekla pravdu, nemám univerzální radu. Jednoduché doporučení je nepodlehnout tlaku okolí. Ale to se snadněji řekne, než udělá. Já se o to poctivě každý rok snažím, ale občas také zachvátí panika. Rozhodně nedoporučuji návštěvy velkých obchodních center v tomto čase, pokud to jenom trochu jde. Také je dobré nesnažit se stihnout všechno sama, ale podělit se s ostatními zúčastněnými nejen o radosti ale i o starosti. Vždyť se říká, že sdílená radost je dvojnásobná a sdílená starost poloviční. Kromě toho je také dobré se smířit s tím, že nemusí být všechno tak, jak to dělala maminka nebo babička případně tchýně. Vždyť pro nás i pro všechny okolo nás je nejlepší, když budeme milé, usměvavé a v pohodě, i když budou vánoční rohlíčky trošku nakřivo.

Ilona Prausová

Nominace na Blogera roku

Autor: | středa 6.12.2017 14:27 | karma článku: 6.04 | přečteno: 163x

Další články blogera

I jako nevidomé vozíčkářce mi doba svobody a demokracie zaručuje důstojný život

Třicet let. Neuvěřitelně dlouhá doba. Ale když se ve svém životě ohlédnu zpět, připadá mi to jako mávnutí kouzelného proutku. Ale právě tolik let letos uběhne od společenských a politických změn v našem státě.

29.1.2019 v 7:57 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 386 | Diskuse

Palonínská povolební úvaha

Po účasti na ustavující schůzi zastupitelstva naší malé obce mám v hlavě takový zmatek , že jsem se je rozhodla vypsat na papír, abych si trošku utřídila myšlenky a zklidnila rozjitřené emoce.

6.11.2018 v 13:47 | Karma článku: 20.39 | Přečteno: 358 | Diskuse

Dvojí metr na plánovanou výstavbu aneb jak neslyšet své občany

Každá doba přináší rozvoj a inovace. Některé změny jsou výhodné ale jen pro pár vyvolených jedinců a ne pro většinovou společnost. V Praze je neutuchající zájem o nové bydlení.

29.9.2018 v 7:30 | Karma článku: 20.81 | Přečteno: 612 | Diskuse

Nový trenér národního fotbalového mužstva (záznam z tiskového monologu)

Ta pozvánka, směrovaná, fotbalovým odborníkům, zapůsobila jako tornádo. Byla doručena devadesát minut před zahájením mimořádné tiskové konference FAČR, jejíž začátek byl stanoven na symbolických 11 hodin 55 minut.

17.9.2018 v 10:57 | Karma článku: 8.36 | Přečteno: 248 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Přát někomu smrt není nelidské

Se slovy se nehazarduje. Ani se životem se nehazarduje. Hazarduje se jen se smrtí. Mohli jsem už milionkrát, kdybychom chtěli, zemřít, a přece jsme zatím ještě nezemřeli

26.3.2019 v 18:25 | Karma článku: 7.02 | Přečteno: 195 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Kdybych byla chlap....

Hned bych věděla, že můžu psát jinak, protože muži mají tzv. falešné kamarádství. Kdybych byla chlap, tak budu brutální, budu sprostá a budu čekat, že mě za to budete obdivovat. Kdybych byla chlap, tak chodím na WC sama.

26.3.2019 v 16:58 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 403 | Diskuse

Pavel Vrba

Svět pohledem šestiletého chlapce

Co je na tom asi tak zajímavého, když je kolem nás tolik aktuálních témat? pomyslí si řada čtenářů blogů. Pro mě osobně se však pohled tohoto chlapce stal osudový. Je totiž obrovským poselstvím, přesahujícím až do dnešní doby.

26.3.2019 v 16:15 | Karma článku: 10.06 | Přečteno: 264 | Diskuse

František Skopal

Úvaha o kolísajících se pilířích křesťanství

Co jiného, než právě Desatero přikázání lze považovat za základní pilíře křesťanské víry? Jakou pevnou však může být mohutná stavba křesťanství, pokud se základní pilíře, na kterých stojí kývají, hroutí a doslova rozsýpají?

26.3.2019 v 14:35 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 167 | Diskuse

Marek Valiček

Přízemní lidé

Nenechte se zmást názvem blogu! Mohlo by pak dojít k podobné situaci, k jaké došlo včera v diskuzích pod blogem pana Turnera. Já se fakt teď s velkým potěšením rozepíšu o přízemních lidech.

26.3.2019 v 12:10 | Karma článku: 24.66 | Přečteno: 711 | Diskuse
Počet článků 775 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1832
První pokus

Najdete na iDNES.cz